Zisk (elektrotechnika)

Zisk je v elektrotechnice míra schopnosti obvodu, nejčastěji zesilovače, zvětšit výkon nebo amplitudu signálu. Zpravidla se definuje jako poměr výkonu nebo amplitudy signálu na výstupu obvodu vůči výkonu (amplitudě) na vstupu.

Zisky různých obvodů mohou nabývat hodnot lišících se i o několik řádů. Zisk je proto nejčastěji definován pomocí logaritmické stupnice, konkrétně jako desítkový logaritmus poměru hodnot a vyjadřuje se v decibelech (dB). Logaritmické vyjádření koresponduje i s lidskou fyziologií, protože člověk vnímá intenzity (např. zvuku, světla) také přibližně logaritmicky – pro každé subjektivní zvýšení intenzity vjemu o určitou konstantní míru je třeba několikrát násobit intenzitu podnětu.

Zisk je bezrozměrná veličina (ačkoli jednotka dB může svádět myslet si něco jiného, znamená však jen to, že jde o logaritmické vyjádření velikosti bezrozměrného poměru). Při jeho uvádění musí být proto zřejmě uváděno (buď explicitně nebo z kontextu), na kterou veličinu, která charakterizuje signál, se vztahuje. V opačném případě by byl údaj nejednoznačný.

Například hodnota zisku 5 může znamenat pětinásobné zvětšení původní hodnoty výkonu, elektrického napětí nebo elektrického proudu.